Další měsíc utekl jako voda a i v listopadu nám brzy přinese své úplňkové světlo.
Pojďme se spolu rozloučit s dobou padajícího listí a přivítat období bezlistí!
Jako minulý měsíc vás zveme na shromáždění na našem chatu!

Na chat mohou pouze přihlášení uživatelé.

Jelikož nám stále situace nepřeje, nemůžeme se shledat na srazu osobně.
Naštěstí máme internet!
Tato verze srazu má i své lepší stránky – můžeme ji pořádat každý měsíc, a to pravidelně.

Minulé shromáždění skončilo dříve než já v práci. Tentokrát se na chatu snad setkáme všichni v plném počtu.

Budeme se na vás těšit na chatu od 17 hodin v neděli, 29. 11. 2020.

Wormely

Mnoho z vás se již od posledního Kočičího srazu ptalo, kdy se zase spolu srazíme (haha).
No, kvůli viru, o kterém určitě každý už víte, je zakázané shromažďování více osob a další opatření proti jeho šíření. Proto se naše chytré adminské chlupaté hlavy rozhodly, že uspořádáme sraz na našem chatu!

Na chat mohou pouze přihlášení uživatelé. Jakmile si založíte účet, vykrademe vaše kreditky, domy i kapsy a vyexpedujeme vás do Izraeli. Za způsobené problémy neručíme. (vtípek, kromě první věty, to rozhodně není)

Shromáždění se uskuteční jako v knihách – v den úplňku.
Můžete se připojit na chat kdykoli, ale v tento úplňkový čas, toť 30. 10. 2020 od 17:00, bude aktivně připojená Záře (někdy až příliš vážná vůdkyně), Jeřabina (líná zástupkyně) a občas vás možná nějakou větou urazím já (zbytečná, sarkastická, cynická válečnice, která se plete do vedení).

Můžeme probírat úplně všechno! Od témat Kočičích válečníků, po otázku, jakou čokoládu má Záře nejradši.
Budeme se na vás všechny moc těšit!

Wormely

Když se mi dva dny před srazem udělalo špatně, doufala jsem, že to do srazu rozležím. Přeci v tom nemůžu nechat Jeřabinu samotnou! V pátek večer jsem však stále umírala ve svém pelíšku (ale nebojte, mám ještě pár životů ;)) a uvědomila jsem si, jak je tento boj marný. Musela jsem začít mobilizovat své věrné válečníky.

Jeřabina podle očekávání začala panikařit (promiň :D), ale já bych asi panikařila taky. Trošku. Naštěstí jí přispěchali na pomoc Wormely a Borový ocas.

Druhá věc, která se lehce pokazila, bylo počasí. „Obloha byla zamračená a foukalo“ už v pátek, takže bylo celkem jasné, že piknik na mokré a studené zemi by nebyl moc fajn. Prostor ve skautské klubovně byl zamluvený, ale Jeřabina tam nikdy nebyla a ani neví, kde jsou klíče… Takže jsem musela zmobilizovat ještě svého skautského přítele Raka, který se nakonec s válečníky sešel na metru a do klubovny je v klidu odvedl.

To ale není vše! Bylo také potřeba dostat na sraz Wormely, kterou jsem měla přivézt autem, a všechny moje knížky, které jsem vám slíbila ukázat. Nemluvě o sušenkách, které bych jinak musela sníst úplně sama! To nakonec také zařídil Rak a tímto mu děkuji. V sobotu ráno jsem mu tak předala všechny věci a poslala ho pro Wormely. Zbytek dne jsem proseděla s čajem u počítače a stresovala se, co se s vámi děje. Vím jen, že Rak dorazil k Wormely a vezl ji do Prahy. Nevěděla jsem, jestli tam dorazili včas, jestli jste se sešli všichni a co se na srazo vůbec dělo – nikdo mi celý den neodepisoval! V jednu chvíli jsem se dozvěděla, že jste teda všichni v pořádku v klubovně – to když už jsem to nevydržela a volala – a jste pěkně ukecaný, ale zbytek dne drát opět mlčel… Tak a teď si představte, že o tom máte napsat článek 😀

K něčemu jsem po dlouhé době dokopala aspoň Jeřabinu. Ukázalo se to ještě složitější, než přesvědčit ji, aby organizovala sraz beze mě.

„Všechno začalo skvěle. Spolu se Sluneční září jsme se rozhodly, že by bylo prima se zase po roce vidět s válečníky, které jsme prvně potkaly loni, a třeba poznat i nějaké nové. Záři se bohužel na poslední chvíli udělalo velmi špatně, takže celá příprava zbyla na mně (toto není pravda, vzala jsem si na pomoc Wormy a Borového ocase! a velký dík taky patří Rakovi, který nás dovedl do skautské klubovny a udělal spoustu věcí, které nejsou vidět!) Původní plán udělat si hezký piknik v přírodě nevyšel, páč byla moc velká zima a asi bychom umrzli. V klubovně jsme rozložili veškeré jídlo na stoly uprostřed místnosti, a díky Lee jsme se zvládli poznat alespoň jménem. Pak jsme si zahráli pár her, povídali jsme si, a postupně mizelo i jídlo z hromady na stole. Během odpoledne pak všichni začali mizet na cestu ke svým domovům.“

Na mé volání o pomoc, které jsem vyslala mezi účastníky odpověděl jen Ohnivý pruh, jehož vysvětlování je údajně na levelu -3284 (ale i tak mu děkuji, že napsal :)), a Lea. Bez ní by tu tenhle článek nejspíš nebyl, takže děkuji, Leuško, že jsi zachránila naši válečnickou čest. Určitě mrkněte na její blog, i když už moc nepíše, její příspěvky stojí za to.

„Vše začalo tím, že se skupinka fanoušků Kočičích Válečníků, mnohdy doprovázená rodinnými příslušníky, začala scházet před 11:00 v miniparku u metra. Obloha byla zamračená a foukalo, takže jsme se po krátké cestě pražským metrem a tramvají usídlili v menší skautské klubovně.

K již existující hromadě čerstvé kořisti byly přihozeny další pochutiny, například naloupané mandarinky, bezlepková bábovka, nebo kotlíkové chipsy. Brzy jsme se seznámili a prozradili si svá jména. Teď zkusím vyjmenovat všechny, kdo na srazu byli, abych si procvičila paměť! Tak tedy: Amber, Fire, Červenka, Anid, Aya, Černá Tma, Sněžná Hvězda, Velvety, já 🙂, Ohnivý Pruh, Jeřabina, Borový Ocas a Wormely (+doggo Sasha). Tak!

K radosti všech jsme si zahráli seznamovací hru a pak se odebrali k jídlu. Mezi užíváním si svačiny jsme si hezky popovídali, zahráli si speciální hry typu „Poznej válečníka z první série, na jehož myslím“ a nebo válečnické země město s kolonkami jako „jméno kočičího válečníka, kořist, nebezpečí, rostlina a místo“. My, které se známe z amina (mimoťapem, srdečně Vás zvu; nese název Kočičí Válečníci, pokud byste měli chuť se přidat a zahrát si například RPG :)), jsme mohli probrat naše RPG postavy a všichni dohromady jsme se pak mohli zasnít nad neúprosnou nekonečností Kočičích Válečníků.

Okolo třetí se sraz rozpadl, když i poslední z nás prchali domů. Bylo to fajn, dáme další?“

Doufám, že jste si sraz všichni užili a celý ho v tom teploučku v klubovně neprospali. Jsem moc ráda, že jste to všichni ve zdraví přežili – i Jeřabině a ostatním se celkem ulevilo. Snad se nám brzy podaří sejít se znova a tentokrát i se mnou 😀

Mějte se krásně!

Vaše (momentálně živá a zdravá) Sluneční záře

Kdy? 27. 4. 2019

Datum jste si opět mohli odhlasovat v anketě. Jako vítěz z ní vyšel konec dubna. Uf, už za necelé dva týdny?

Kde? Praha Prosek, Park přátelství

Vybrat místo srazu nebylo tak snadké, jak by se mohlo znát. Možná si říkáte, proč zrovna park na kraji Prahy? Proč ne v nejcentrovatějším centru? Park přátelství jsme vybrali pro jeho rovinatost (piknik v kopečku dělat nechcete), klid (je to okraj Prahy, tak snad se tam zrovna ten den nepohrne celé sídliště) a polohu přímo u metra (a možná i pro ten název :)). Fanoušci z jižního konce snad odpustí.

Sejdeme se v 11:00 nad metrem Prosek

Je to snadné, nebojte se. Jakmile dorazíte do Prahy, skočíte do nejbližšího metra a vyrazíte směr Letňany (metro C, to červený; budete-li na Béčku, nebo Áčku, přestupte na Florenci či Muzeu a pokračujte dále na Letňany). Z metra je prakticky jen jeden východ. Vylezete schody do vestibulu a budete následovat šikpku „Park přátelství“. Hned nahoře je takový mikro parčík (spíš kus trávy), tam budeme čekat my. Pokud se nevydáte úplně na druhou stranu podchodem, nemůžete to minout. Dá se sem dostat také autobusem (např. z Českomoravské je to rychlejší než metrem), zastávka se jmenuje Prosek. Mrkněte na idos, čím to pro vás bude nejlepší 🙂

Pokud se chystáte do Prahy autem s rodiči, doporučuji nechat ho na jednom z parkovišť P+R u metra (platí se jen dvacka za den) a dál pokračovat MHDéčkem. Určitě nejezděte autem přes celé město, na jižní spojce pořád něco kopou.

Co se bude dít?

Společně se přesuneme o pár metrů dál do Parku přátelství a najdeme si pěkné místo na piknik. Ach, už cítím vůni sušenek a chuť koláčů! Byla bych ráda, kdybyste všichni něčím přispěli na hromadu čerstvé kořisti, kterou pak společně spořádáme! Mňam! Ale mycí rituál si necháme na jindy 😀  

Budeme jíst, povídat si, hrát hry, seznamovat se navzájem… Je jen na vás, jak sraz bude vypadat. Můžete přinést ostatním ukázat svá dílka s Kočičími válečníky, jako nějaký obrázek nebo třeba povídku. Já opět přitáhnu nějaké knížky v originále, první české vydání prvních dvou dílů a manga trilogii o Šedém pruhovi, kterou si budete moci přečíst. Slyšela jsem, že je po ní velká sháňka 😉 Rády se také necháme inspirovat vašimi nápady! Pokud budete mít zájem, můžeme sraz zakončit odpolední procházkou po historické Praze.

Jak vypadal předchozí sraz v Brně si můžete přečíst tady.

V případě nepěkného počasí se přesuneme do skautského domu Rozšířená (kousek od metra Kobylisy). Kdyby se někdo výrazně opozdil, nebo nemohl dorazit, dejte mi prosím vědět, ať na vás zbytečně nečekáme půl dne. Dostanete na mě telefon, tak můžete psát a volat, i kdybyste bloudili. Naopak dám vědět i já vám, kdybychom najednou změnili plány a museli se přesouvat jinam. Ale snad to nehrozí 🙂

Celou akci nám znovu zastřešilo skautské středisko v Modřanech, takže všichni budeme pojištění a rodiče se o vás nemusí bát. Musím ovšem všechny, kdo chtějí přijít, požádat o vyplnění přihlášky. Je to jen přihláška na sraz, kterou pak smažu, takže nemusíte mít strach, že byste se zavazovali ještě k něčemu jinému. My tak navíc získáme přehled, kolik nás bude – kolik máme udělat jídla a vyrobit placek na památku 🙂

PŘIHLÁSIT SE NA SRAZ

Dofám, že se opět sejdeme v hojném počtu, i když datum zase zveřejňuji na poslední chvíli. No jo, to jsem prostě já… 😀 Přihlašovat se můžete do čtvrtka 25. 4. do 12 hodin. Musí se stihnout vyrobit dostatek placek a upéct dost sušenek…

Máte nějaké dotazy, chybí vám, nebo rodičům v článku nějaká informace? Potřebujete s něčím poradit? Nebojte se mi napsat na e-mail pajinkapoletinka@gmail.com! (Jen ohledně srazu, prosím, ostatní dotazy směřujte do komentářů, nebo kontaktního formuláře v menu.)  

Hvězdný klan s vámi, válečníci! Těšíme se na vás!

Nedávno jsme se já a Sluneční záře sešly a vzpomínaly jsme na staré dobré časy. Ehm.. no dobře, prostě jsme si vzpomněly na minulý sraz s kočičími válečníky a rozhodly jsme se, že by bylo fajn si to zase zopakovat, co myslíte? 🙂 Tentokrát se z Moravy přesuneme do srdíčka Čech, do Prahy, která je snad velice dobře dostupná z mnoha koutů republiky.

Nejprve je ale důležité zvolit ono datum. Zase tedy přikládám odkaz na dotazník, kde prosím zaškrtněte data, ve která byste měli čas přijet. Prosím, vyplňte ho pouze jednou, ať v tom nejsou moc zmatky. 🙂 Jsou to tyhle data: 27. dubna, 4. května, 11. května a 1. června.

https://goo.gl/forms/dc2BAE1CxACWok3N2

První sraz Kočičích válečníků je úspěšně za námi! Uskutečnil se 16. června v Brně. Jaký byl a co se na něm dělo? Přišel nakonec vůbec někdo? Bylo dost jídla? Jsem si jistá, že vás tyto záludné otázky trápí (hlavně ta poslední, ta nejdůležitější!), ale nebojte! Konečně přicházíme s článkem, který vám na všechny odpoví. A možná i na nějaké další, o kterých jste dosud neměli tušení…

Borový ocas, bratr Jeřabiny, vypráví:

„Stala se neuvěřitelná věc! V Brně se sešlo čtrnáct kočičích válečníků, kteří se setkali pod velkým stromem na Kraví hoře. Tam rozdělali piknik a pak spolu rozjímali o knížkách, hráli hry a nakonec prozkoumali pro většinu neznámé území. A jak to všechno vlastně probíhalo?Menší skupinka dvou válečnic a jejich maminek se s námi sešla už v Praze na hlavním nádraží. Společně jsme pokračovali vlakem do Brna, kde na nás v temném koutku nádraží čekala překvapivě větší skupinka koček, než jsme si původně mysleli, že dorazí.Putování na Kraví horu bylo ovšem složitější, protože tramvaje nejezdili tak, jak mají, ale naštěstí nám poradila jedna kočka z brněnské osady, a tak jsme už za chvíli vyjeli kopec uvnitř tramvaje a náhradního autobusu. Uvelebili jsme se na travnaté ploše pod velkým stromem. Započali jsme přestavením se v kroužku, kdy každý řekl své válečnické jméno a něco o sobě. Společně jsme se najedli, hráli jsme hry, bavili se o knížkách a dalších různých (i nekočičích) záležitostech. Také jsme si udělali hromadnou fotku.Nad námi se honili mraky a tak jsme měli obavy, abychom nezmokli. Déšť šel ale stranou narozdíl od času, který uplynul záhadně rychle, a tak jsme zjistili, že asi nestíháme nás vlak. To ale nakonec ničemu nevadilo, protože jsme si v dalším získaném čase prohlédli Brněnské teritorium, radnici, kostel, náměstí a skrz centrum došli pěšky zpět na nádraží. Postupně se skupinka rozpustila, a pak jsme tam chytli další vlak a při západu slunce dojeli zpět do Prahy.“

Z deníku Amberpaw:

„Na nádraží v Praze jsem dorazila radši dřív, než později. Jelikož na smluveném místě nikdo nebyl, s mámou jsme se dívaly v obchodě. Já jsem jedním okem kontrolovala místo srazu. Když se tam lidé začali skupit, ‚nenápadně‘ jsme se s mámou koukly, jestli to není nějaký jiný sraz nebo tak. Nebyl, my byly poslední, co nastupují v Praze, tak jsme všichni cestovali vlakem. Je pravda, že mi bylo nepříjemné, že jsem tam nejmladší.Po nudných dvou hodinách ve vlaku, kde jsem se seznámila s Minervou, jsme konečně vystoupili a šli jsme čekat na smluvené místo v Brně. Po chvíli se objevili ostatní. Pak jedna holka začala řvát: „Bambuuus! Bambuu-“ volala mě. Byla to Snow – SnoWa. Ozvala jsem se a dostaly jsme záchvat smíchu. Bylo vidět, že tam je s celým Snowclanem. To se má nálada značně zvedla a myslím, že to bylo i vidět.Na Kraváku jsme rozložili všechny deky co jsme měli, naskládali jsme doprostřed kroužku tvořeným válečníky jídlo a nekecám, bylo toho hodně! Čekala jsem, že budou tak dva tři kusy, a ono jich bylo tak přes sedm! Představili jsme se, popovídali, zahráli jsme si Městečko Palermo v Březoklanské verzi a Černé historky. Ještě jsme se Snow kradly klobouk, to byla zábava. Pak jsem si do konce pikniku četla Mangy o Šedopruhovi. Válečníci se vydali na nádraží, ale ukázalo se, že jsme nestihli vlak, tak jsem si dala zmrzku s příchutí Černý rybíz. Byla fakt dobrá, na můj vkus i trochu moc sladká. Stejně to byla ta nej zmrzka co jsem kdy měla. No, podívali jsme po Brně, když byl čas na vlak, tak se na nádraží zase ti z Brna odebrali pryč a my, Pražáci jsme jeli vlakem.Moc se těším na další sraz! Nemělo to chybu, protože, kdybychom stihli původní vlak, nedala bych si v takový horký den zmrzku!“

Přiznávám, že takovou účast jsme nečekali. Ani tolik jídla jsme nečekali – a že ho vážně bylo víc, než jsme dokázali sníst! A že bylo fakt dobré. A co víc – rozhodně jsme nečekali, že válečníci jsou až tak skvělí! Všichni v pořádku zvládli dorazit na místo srazu (a snad i domů, vzhledem k tomu, že mi žádný zoufalý rodič nevolal, kam jsme vás unesli) a přes všechny trhliny v plánu si společný piknik užili. Minimálně si nikdo nestěžoval 😀 Děkuji všem zúčastněným na skvělý den!

„Sraz byl úžasný (a jídlo samozřejmě taky XD ). Hrozně jsem si ho užila a doufám,že bude ještě minimalně jednou :3. Poznala jsem spoustu nových super lidí a získala další úžasný zážitek (a ochutnala vynikající jídlo XD). Jak jsem už psala, doufám, že ještě bude další sraz a zase se potkáme c:“

Foxtail

Bude i další sraz? My teda rozhodně doufáme, že bude! A že na něj přijde další parta skvělých lidí! Říkali jsme si, že tentokrát bychom dali větší šanci i pražákům a okolí, takže příští sraz by se měl konat v Praze. A možná už letos na podzim! Co myslíte, válečníci? Půjdete do toho opět s námi?

Vaše Sluneční záře

Zatím je přihlášeno celkem deset válečníků. K tomu my dvě, dvě mamky, jedna babička a jeden brácha. A to je asi o deset lidí víc, než jsme čekali! 😀

Pokud je tu ještě někdo, kdo nad účastí váhá, měl by se rychle rozhodnout! Obzvlášť, pokud chce jet s námi z Prahy, večer objednávám jízdenky, koťátka. Jinak vám nechám otevřené přihlašování až do zítřejšího večera. Uděláme dneska pár placek navíc, ale pokud se rozhodnete všichni přihlásit zítra, možná na vás nezbyde.

Krásné placky pro vás nakreslila Jeřabina osobně!  

PŘIHLÁSIT SE  

Já jsem z toho všeho hrozně nervózní! A zároveň se moc těším… Jak jste na tom vy? 🙂        

Oficiálně vás zveme na první sraz fanoušků Kočičích válečníků!

Kdy a kde? 16. 6. 2018 v Brně.

Z vašich komentářů vyplynulo, že většina fanoušků se nachází na moravě, proto se nám Brno jeví jako velmi příhodné místo. O datu jste mohli sami hlasovat v anketě, kterou spustila Jeřabina. S převahou vyhrál právě 16. červen.  

Pražáci, nezoufejte a věnujte pozornost následujícím řádkům!

Jelikož jsme obě (Sluneční záře a Jeřabina) také z Prahy, budeme z ní cestovat do Brna vlakem. A na této cestě se k nám můžete připojit! Cena jízdenky se pohybuje kolem dvou set korun. Čím dříve ji objednáme a čím více nás pojede, tím bude levnější, proto prosím všechny, kteří by s námi chtěli jet, aby dlouho neváhali. Sejdeme se v 8:30 v hale na hlavním nádraží pod hodinami u příchodu k pokladnám. Vlak odjíždí v 8:51.

Doufám, že náš vlak nebude mít velké zpoždění, i tak nám cesta do Brna zabere dvě a půl hodiny.  

Sejdeme se v Brně na hlavním nádraží v 11:30.

Minulou sobotu jsem se do Brna vypravila a hledala na rušném nádraží alespoň trochu klidné a zároveň výrazné místo. Podařilo se mi objevit tento sloup v podchodu k nástupištím. (Hned vedle jsou záchody, takže když půjdete po směrovkách WC, nemůžete ho minout!)  

Poté se přesuneme na Kraví horu, kde si uděláme piknik.

Ano, čtete správně. Uděláme si piknik! Sluneční záře upeče sušenky a Jeřabina se chce vrhnout na koláč. Byla bych ráda, kdybyste i vy něčím přispěli na hromadu čerstvé kořisti, kterou pak společně spořádáme! Mňam.

Pokud se někomu nechce vléct na nádraží, může za námi přijít rovnou na Kravák. Bohužel vám teď neřeknu, v kolik, ani kde přesně tam budeme, ale dostanete na mě telefon, tak při nejhorším můžete psát a volat 🙂 Jen to prosím napište do přihlášky, abychom na vás nečekali na nádraží.  

A co dál?

Napadlo nás, že bychom mohli přivézt nějaké knížky v originále, abyste se podívali, jak vypadají. Taky můžu přitáhnout první české vydání pro porovnání a české vydání manga trilogie o návratu ztraceného Šedého pruha zpátky ke klanům. Vsadím se, že se k nim už moc nedostanete 🙂

Zahrajeme si nějaké hry, abychom se lépe poznali a aspoň trochu se sblížili. Můžete nám i ostatním přivézt ukázat nějaké své dílko s Kočičími válečníky, jako obrázek, nebo třeba povídku z vašeho vlastního klanu (či fanfikci na původní klany).

Také bych chtěla udělat hromadnou srazovou fotku, kterou bychom třeba mohli poslat pozdrav Erin Hunter, pokud budete souhlasit. Určitě by měly autorky radost!

Rády uvítáme i vaše nápady, co chcete společně podniknout, fantasii se meze nekladou!

Celou akci nám zastřešilo skautské středisko v Modřanech, takže všichni budeme pojištění a rodiče se o vás nemusí bát. Musím ovšem všechny, kdo chtějí přijít, požádat o vyplnění přihlášky. Je to jen přihláška na sraz, kterou pak smažu, takže nemusíte mít strach, že byste se zavazovali ještě k něčemu jinému. My tak navíc získáme přehled, kolik nás bude – kolik máme udělat jídla a vyrobit placek na památku 🙂  

PŘIHLÁSIT SE NA SRAZ

Omlouvám se, že píšu až na poslední chvíli. Bohužel kvůli práci moc nestíhám a volno mám až dneska. Přesto doufám, že se nás sejde co nejvíc! Přihlašovat se můžete do čtvrtka 14. 6. do 12 hodin, ale neváhejte prosím na poslední chvíli (nebuďte jako já a všichni skauti :D), abychom stihli vyrobit dost placek!

Máte nějaké dotazy, chybí vám, nebo rodičům v článku nějaká informace? Nebojte se mi napsat na e-mail pajinkapoletinka@gmail.com! (Jen ohledně srazu, prosím, ostatní dotazy směřujte do komentářů, nebo kontaktního formuláře v menu.)  

Zatím se mějte krásně a těšíme se na vás, válečníci!

Teď je ale potřeba vymyslet společné datum, které by se hodilo nejlépe všem, nebo minimálně většině. Vykoply jsme čtyři data, kdy máme čas my dvě. Jsou to tyto: 2. června, 16. června, 21. července a 4. srpna. A aby to bylo přehledné, vyrobila jsem k tomu dotazník, tak mi ho prosím vyplňte, kdy se vám to hodí. A vyplňte ho prosím pouze jednou. 😀

https://goo.gl/forms/S381okYR3cOkp0Iq2

Společně se Sluneční září jsme byly zhrzeny nad pádem chatu, který jsme chovaly jako vlastní dítě. No dobře, zas tak děsný to nebylo, ale je to škoda, co? 🙂

No a tak jsme si řekly, proč se s fanoušky kočičích válečníků nesetkat naživo? Bylo by to jistě príma, udělala bych koláč a mohli bychom si udělat piknik a povídat si o všem možném i nemožném. 😀 Měli byste o to reálný zájem? A máte nějaké tipy na místa – města, kde by se to dalo zrealizovat?

Chápeme, že jste každý z jiného konce republiky, takže bychom taky potřebovaly zjistit, kde je nás nejvíc a kam bychom měly případný sraz směrovat. Budeme rádi, když do komentáře napíšete přibližné místo, odkud jste – kraj, okres, nebo třeba větší město poblíž, nemusíte to psát úplně přesně 🙂