Medvědí cesta pokračuje

Od Sluneční záře

Zatímco všichni napjatě čekáme na další díl Kočičích válečníků, světlo světa spatřilo pokračování Volání divočiny. Přiznejte se, kdo z vás ještě nedal šanci ani prvnímu dílu?

Příběh navazuje přesně tam, kde skončil první díl. Líbí se mi, že tu není žádné vysvětlování, kdo je vlastně kdo a co se s nimi dělo v předchozím díle, jako to bývá ve Válečnících. Nebo je to podáno tak jemně, že mě to ani nepraštilo do čumáku. Medvědi putují dál vedeni svými medvědími duchy.

Musím přiznat, že první polovina knihy mě moc nechytla a bála jsem se, že ji snad nedočtu. Obzvlášť Kalličina linka se mi neskutečně vlekla, i když mám pocit, že jí bylo věnováno méně prostoru než ostatním. Lední medvědice putuje sama skrz nehostinné mokřiny, skoro nikoho nepotkává, a pokud ano, ostatní medvědi k ní moc přátelští zrovna nejsou. A tak se utěšuje vzpomínkami na ztraceného bratra a myšlenkami na chlad ledu, který jí v horkém létě tak moc chybí.

Lusa s Toklem a Ujurakem, dalším grizzlym který se objevil na konci minulého dílu a stal neodmyslitelnou částí příběhu, putují horami a lesy. Ani oni nemají moc štěstí. Vysoko v horách nic nežije a není se kam schovat. Ale skupinku medvědů potkávají alespoň drobné příhody, které posouvají příběh dál.

Druhá polovina knihy za tu úmornou cestu ale rozhodně stojí. Jakmile vás totiž vtáhne medvědí shromáždění, už není tak snadné uniknout. Tolik nových vjemů najednou! Připadala jsem si jako Lusa, co poprvé opustila Medvědí kotlinu, a chtěla vědět víc a víc!

Skutečné Velké medvědí jezero v Kanadě (zdroj)

U Velkého Medvědího jezera se totiž scházejí úplně všichni medvědi, aby oslavili nejdelší den v roce. A ten nadešel právě teď! Najde tu snad Kallika svého bratra? Pozná Lusa, jak žijí skuteční divocí baribalové? Dokáže Toklo překonat svůj největší strach? Podaří se skupince záškodníků, bažící po potravě ostatních medvědů, zabrat území ostatních druhů? Bude posvátný mír v Nejdelší den narušen? A sejdou se konečně všichni naši hrdinové pohromadě?

Knížku jsem dočetla jedním dechem během odpoledne. A ten konec je prostě úžasný. Tedy spíš další začátek. Protože mám pocit, že teprve teď začne to pravé osudové dobrodružství! Pojďte s námi hledat místo, kde led nikdy netaje a na nebi tančí duchové!